Kuchyňskou linku jsem na zakázku malovala jen jednou (výsledek zde), a byla to opravdu výzva. Totiž kuchyně, na rozdíl od jiného nábytku, má své zákonitosti, standardy, dané parametry. Vypracovala jsem proto jen 3D vizualizaci, a ostatní detaily, i ty po technické stránce, jsme pak dotáhli do finální podoby s truhlářem.
Proto jsem se do takového projektu znovu nepouštěla a rovnou požádala truhláře o návrh, jenž vycházel z mého hlavního požadavku, tj. abych získala více pracovní plochy. Ideálně upravit linku ve tvaru "L" do tvaru "U". Moc jsem mu to neulehčila ani tím, že jsem měla jasnou představu, která však šla naprosto proti proudu. Tím myslím úplně jiný styl a barvy, než které byly v té době aktuálně in. Nechtěla jsem žádnou modernu, velké lesklé plochy, "ztracené" úchytky a kombinaci šedé a dekoru dřeva. Navíc ten prostor byl velmi limitovaný. Po několika sezeních a po mnoha telefonátech, kdy jsme několikrát měnili dispozice jak horních, tak i dolních skříněk, lednice a dalších spotřebičů, se však moje představy naplnily a mohla jsem si říct: ano, takhle se mi to líbí!
Ještě chybí doladit několik detailů, ale to se bude řešit za pochodu v průběhu září. Hlavní část, tedy jak bude kuchyňská linka vypadat, jaké bude mít rozměry a z čeho bude vyrobena, máme odsouhlaseno.
Návrh, resp. půdorys sedačky byl vyhovující, tudíž jsme se v červnu vypravili do prodejny, kde jsme uzavřeli závaznou objednávku a zvolili látku. Díky již dříve vybrané podlaze a jasnější představě o dekorech použitých na kuchyňské lince bylo pak snazší se rozhodnout, jaký potah bude na sedačku nejlepší.
Po několika návštěvách obchodů se světly jsem se nakonec rozhodla kontaktovat svého obchodního zástupce a vybrat světla u něj. Opět jsem totiž měla jasnou představu, které ale neodpovídala žádná nabídka v kamenných obchodech. Vše jsem objednala ke konci srpna, tak, aby všechna světla byla k dispozici právě v době, kdy přijde na řadu elektrikář a bude je moct namontovat. Pár světel je z Velké Británie. A protože ta už není v EU, dodání bude o něco delší.
Červen a i část prázdnin jsem využila k průzkumu trhu se židlemi, abych získala lepší představu o nabídce a taky si na různých židlích vyzkoušela posedět. To je opravdu důležité! Židle musí být především pohodlné, jen vzhled nestačí. Taky je nutné uvažovat o rozměrech, aby se ke stolu vůbec vešly a nikde nevyčnívaly nebo naopak nepřekážely. Ač to vypadalo, že židle do konce srpna neseženu, nakonec jsem pěkné ulovila ve Scontu!
Jakmile byly vybrány dekory linky a dalšího nábytku, byl čas vymyslet barvy na zeď a vše sladit dohromady. Ráda kombinuji 2 barvy (víc nedoporučuju!), přičemž v tomto prostoru musím brát v úvahu i prostor schodiště, tj. že zvolená barva u schodiště "pojede" až nahoru, kde jsou další pokoje. Pokud takový prostor máte a neoplývá zrovna dostatkem světla, je dobré na to myslet a volit spíše světlou barvu. První tipy jsem si přinesla z hobbymarketu, kde v sekci barvy najdete mnoho vzorníků. Ty vybrané jsem pak porovnala se vzorníkem od stavebníka, protože on je nechá namíchat. Proto jsem musela vybírat z jeho kolekce. Nakonec jsem zvolila šedo-béžovou kombinaci, protože v kuchyňské lince se také mísí tyto barvy a sedačka bude šedá.
Stávající stolek byl příliš velký, takže jej nebylo možné zachovat. Šířka prostoru u nové sedačky je necelý metr, nedalo by se ani projít, proto mi přišlo vhodné zvolit menší, třeba kulatý stolek (resp. dva v jednom, kdy jeden je schovaný pod druhým a v případě potřeby získáte větší prostor). Nabídka však nebyla příliš rozmanitá, a nabízené dekory se ani nehodily do mého konceptu. Nakonec jsem objevila krásný designový stolek, obdélník, ideálně široký a navíc béžový, což se i barevně hodí do celého prostoru.
Jeden tip na záclony už jsem měla při své první návštěvě Domu látek. Čekala jsem však, až jaký vyberu dekor linky, podlahy, sedačky...abych pak záclony objednala a nechala rovnou i ušít. Protože přesně ty se mi hodily a moc se mi líbily. Pokud chcete látku, která není k dispozici na prodejně a musí se objednat, počítejte s dobou doručení cca tři týdny. Když si pak záclony necháte ušít, připočítejte ještě alespoň týden. Vše jsem tedy zařídila v druhé polovině srpna, abych mohla záclony pověsit hned po dokončení rekonstrukce. Navíc jsem se rozhodla vyměnit i garnýže, protože chromové se mi už ke všemu ostatnímu nehodí. Dostupná bez problémů byla černá varianta, nicméně jsem zkusila poptat i v antracitu nebo grafitu...prostě světlejší, jenž mi přišly decentnější než přímo ta černá. Nakonec se mi je podařilo sehnat ve Scontu!
Chtěla jsem též vyměnit potahy na polštáře. Kdysi dávno jsem nechala předělat velkou peřinu po babičce na několik polštářů, takže mám teď polštáře kvalitní, péřové. Tudíž jsem potřebovala jen potahy. Bohužel ty s hezkými motivy obvykle neseženete, musíte si koupit rovnou i výplň. Pokud výplň ale nepotřebujete, jako já, je na zvážení, jak moc se vám potah líbí a jestli vám to za to stojí koupit jej a zaplatit i tu výplň, kterou vlastně nevyužijete. Také máte možnost koupit si látku a potahy si ušít nebo je nechat ušít. Podstatné je, že doplňky tohoto typu je fajn nechat až na konec, kdy už je víceméně jasná celková barevnost prostoru. Záclony i polštáře pak celkový dojem hezky podtrhnou. Takže tohle mě čeká až v září.
Stejně jako výběr koberce. To taky nechávám opravdu až na úplný konec, neboť musím brát v úvahu tvar a velikost sedačky a vzdálenost od schodiště. Takové věci je snazší pořídit až v okamžiku, kdy sedačka stojí na místě a vy si můžete udělat jasnější představu o velikosti a tvaru. A samozřejmě jak by měl vypadat, aby se hodil k nábytku a všem ostatním doplňkům! Už mám jeden tip, ale stejně počkám, až bude sedačka na místě. V dnešní době online nákupů jsou termíny dodání běžně kratší než týden, takže si myslím, že polštáře i koberec budu mít dřív než bude hotová kuchyňská linka ;-)
Ano, prázdniny jsou pryč a zdá se, že už je vše vymyšlené, vybrané, domluvené, koupené... Můžeme tedy "kopnout"! Koncem prázdnin jsem si ještě se všemi spolupracovníky potvrdila, že se mnou v září počítají. Spoustu věcí se ale bude řešit za chodu, např. vypínače nebo úchytky jsou sice vybrané, ale jejich nákup se bude řešit později.
Další věci se pak uvidí. Při rekonstrukcích se obvykle narazí na různé překážky, které se musí vyřešit, aby se mohlo pokračovat dál. Není neobvyklé, že se pak projekt stočí trochu jiným směrem. Ale ani to není problém, vždy se najde jiné řešení. V podstatě je to pro mě výzva! Takže jestli se i vy chcete pustit do rekonstrukce, nebojte se toho! Taky mi můžete napsat dotaz na e-mail nebo "socky"; pokud to bude v mých silách, ráda pomůžu. Je to totiž můj velký koníček ;-)
Jak probíhá samotná realizace můžete sledovat na mém Facebooku a Instagramu, kam budu průběžně dávat fotky, jak se prostor postupně proměňuje. Shrnutí celého projektu pak najdete zase tady na blogu, v dalším článku. Tak držte palce, začínáme 2. září! :-)